Nejdřív mi dovolte stručné vysvětlení úvodního citátu (čtenáři s humanitním vzděláním laskavě prominou):
Moderní architekti prohlásili dům za stroj na bydlení (*1). Architektura podle nich není umění, ale věda o bydlení, která má upravit hmotné prostředí potřebám lidského živočicha. Nenávist k ornamentu je logickým důsledkem tohoto názoru - vždyť k čemu jsou lidem propracované ozdobičky, když vše co potřebují je čerstvý vzduch, dostatek slunce, teplo a bydlení v obytné zóně bez továren? "Less is more" (Mies van der Rohe) se stalo heslem několika generací architektů. Le Corbusier řekl: „Dekorace je smyslné a primitivní povahy, stejně jako barva, a hodí se toliko pro nižší třídy, sedláky a divochy.“
copyright Jeffery Howe
Adolf Loos i Le Corbusier sice zapomněli že lidé v domech nejen bydlí, ale také chodí kolem, přesto však udělali se svým názorem díru do světa. Podařilo se jim přesvědčit ostatní o své pravdě a nadlouho ovlivnili myšlení architektů a urbanistů na celém světě. Důsledky známe i u nás v podobě uniformních panelových sídlišť, které přímo vycházejí z jejich ideálů - i když s jejich provedením by asi Le Corbusier nesouhlasil. Konec dominance funkcionalistické architektury znamenal až nástup postmoderny v šedesátých letech a "less is more" nahradil Robert Venturi heslem "less is bore".
copyright tato grasso
A jak to souvisí s programováním? Každý, kdo někdy četl cizí kód, si hned všimne nezvyklých konstrukcí a způsobu formátování kódu. Někdy zaujme precizní tabulární formátování, někdy tvrdošíjná maďarská notace, jindy zas poznámky ve kterých vede programátor dialog sám se sebou. To vše odvádí pozornost čtenáře od funkce k formě. Nejsou to snad ornamenty?
Zdálo by se že tu ornamenty hájím, protože vnášejí krásu do všednosti, vítané potěšení znavenému duchu. Jenže mezi programováním a architekturou je jeden podstatný rozdíl. Architekt musí počítat s tím, že kolem jeho děl budou chodit i laici, kteří o zločinnosti ornamentu nemají nejmenšího tušení. Architekt by měl prostředí ušít na míru všem, nejen kolegům z branže a odborné kritice. Vhodně zvolený ornament pak může sloužit jako vodítko i (z architektova hlediska) nevzdělanému tupci, který by jinak jeho střízlivý obytný dům mohl považovat za vězení.
Kolem vašeho kódu ale laici chodit nebudou. Váš kód se dostane do ruky úzké skupině lidí s (někdy až příliš) specializovaným výcvikem, kteří budou mít za úkol se v něm zorientovat a provést potřebné změny. Pro ně je jakýkoliv ornament zdržením. Nejčitelnější kód je takový, který se striktně drží stanovených konvencí. Kód by měl vypadat tak, jako kdyby ho napsal jeden programátor během jednoho sezení.
Ornament v kódu je jakékoliv porušení stanovených konvencí. Napíšete-li kus kódu jinak, než je ve vašem týmu obvyklé, nutíte kolegy aby při čtení této části kódu přemýšleli ne o tom, co kód dělá, ale o jeho formátování - proč je zapsán tímto neobvyklým způsobem? Je za tím nějaká myšlenka, která mi uniká? Něco na co chtěl autor upozornit? Bohužel, většinou se jedná jen o neznalost konvencí, okamžitý nápad jak kód napsat "lépe" (v lepším případě), nebo o přesvědčení autora že jeho konvence jsou lepší a ostatní by je měli přijmout.
Jak mají vypadat konvence psaní kódu je sice sporná věc, ale jakmile se na nějakých shodnete, je nutné je dodržovat. Osobně preferuju držet se výchozích nastavení Visual Studia a ReSharperu. Proč pracně přenastavovat něco, co používají tisíce programátorů na celém světě? Tím odpadne mnoho diskusí ohledně formátování závorek a mezer kolem operátorů. Mnoho dalších věcí za vás nástroje nevyřeší (jmenné konvence, pořadí prvků atd.), ale na internetu je spoustu zdrojů a vzorových "code conventions" dokumentů i pro váš programovací jazyk.
Kód odpovídá strukturálním a technickým stránkám budovy. Je to nosný systém, vodotěsné zastřešení, rozvody energie a vody, výtahy. Pokud chcete postavit dobrý dům, je bezpodmínečně nutné udělat tyto základní věci dobře a umožnit údržbářům snadný přístup ke všem důležitým bodům. Na stavbě si nemůžete vymyslet svůj vlastní a zcela nový systém elektrických rozvodů a pojistek, nedělejte to ani v kódu. Na Grand Prix Obce architektů to sice nestačí, ale bez dobrého základu nepostavíte ani kůlnu. Dodržování konvencí zdaleka není všechno, ale usnadní život vašim kolegům (a také vám, až se budete za rok divit proč jste to tenkrát takhle napsali). Nechte si ornamenty do uživatelského rozhraní, ve stylistické úpravě kódu platí "bore is more".
*1 Le Corbusier ([1923] 1952): Towards a New Architecture. London
*2 http://cs.wikipedia.org/wiki/Funkcionalismus
UPDATED: 2008-07-26 Přidány citáty Mies van der Rohe a Roberta Venturiho.
Co se týče architektury, mám rád ornamenty, které nezhoršují použitelnost. Například u skříně mi vadí, protože na nich musím utírat prach. Stejně tak je to s GUI aplikací, v GUI taky platí pravidlo "Less is more". Rozhodně bych ale nenabádal programátory, aby své grafické cítění přenášeli do GUI, že?
V kódu to platí přesně tak, jak jsi napsal. V kódu jde totiž především o funkcionalitu, každý ornament jen zdržuje. Jak autora, tak čtenáře.
Naprosto souhlasím s dodržováním nějakého standardního conding style a s nutností přijmout v úpravě kódu týmová pravidla. Dál bych ještě vynechal komentáře, které chápe jen jejich autor (viz jeden tvůj příklad), a komentáře, které nedodávají žádnou zásadní informaci.